Jak vyzrajete na Parkinsona

Podle jednoho z Parkinsonových zákonů je čas věnovaný bodu na programu porady nepřímo úměrný projednávané částce. Například projednání stavby reaktoru za 10 milionů liber se stihne za dvě a půl minuty, zatímco projednání toho, jaké občerstvení se má podávat na schůzích kteréhosi výboru, se protáhne na hodinu a čtvrt, přičemž se jedná o 20 liber.

Parkinson sám to vysvětloval tím, že 10 milionů liber si nikdo v komisi nedovede představit, zatímco 20 liber si představí každý. Mluvil na jedné straně o milionářích, pro které je milion liber něčím skutečným a pochopitelným, na druhé straně o téměř hladovějících vědcích a docentech, pro které je milion liber stejně neskutečný jako tisíc liber, protože ani jednu ani druhou sumu nikdy nevlastnili. Někam mezi ně řadí většinu členů různých komisí, kteří nic nevědí o milionech, ale jsou zvyklí myslet v tisících.

Jak na uvedený Parkinsonův zákon vyzrát a vyzbrojit se zkušeností miliardáře? Tomu se budeme věnovat v tomto článku.

Jeden, dva, moc aneb kolik šípků je na keři

Jeden, dva, moc. Tak vypadal náš svět, když jsme byli hodně malí. Jak jsme rostli, naučili jsme se napočítat do deseti, dvaceti, do tisíce, teoreticky do libovolného čísla.

V tom slově “teoreticky” je zakopaný pes, o kterém mluvil profesor Parkinson. Do kolika jste ve skutečnosti někdy souvisle napočítali? Do tisíce? Ani to ne?

Fakt je, že většina z nás má velmi málo konkrétních zkušeností s velkými čísly. Kde jste čeho naposledy viděli sto tisíc? Máte skutečný zážitek, kolik obnáší milion? Ne nutně korun, milion čehokoliv.

V hodinách matematiky se vytrvalostní počítání ve stylu „kdo nejdál dopočítá“ nepěstuje. To, co nás teď zajímá, také nemá nic společného s tím jestli někomu matematika šla nebo nešla, jestli někdo matematiku rád nebo nerad. Ti vyhladovělí vědci, o nichž mluvil Parkinson, se nejspíš v matematice vyznali, ale jejich zkušenost s konkrétními velkými čísly mohla být nepatrná.

Stoupněte si s docentem matematiky před šípkový keř obalený plody a zkuste odhadnout, kolik je na keři šípků. Pan docent při všem svém vzdělání proti Vám nebude mít žádnou výhodu.

Jak malou mají lidé konkrétní zkušenost s velkými čísly, často vidíme, když se má odhadnout počet lidí v davu.

Kolik lidí bylo na pouti

Po pouti na Velehrad v roce 1985, která zaskočila tehdejší režim množstvím lidí, kteří se tam sešli, se vyprávěl vtip. Podle něho došlo ke sporu mezi kardinálem Tomáškem a tehdejším ministrem vnitra, kolik vlastně na pouti bylo lidí. Kardinál tvrdil, že 300 tisíc lidí, ministr vnitra tvrdil, že tam bylo 30 tisíc lidí. Nakonec se to vysvětlilo - oba mysleli své lidi.

O čtyři roky později, v listopadu 1989, jsme mohli v televizi slyšet podobně nápadné rozdíly v odhadech, když reportéři popisovali demonstrace. Někteří mluvili o 30 tisících, jiní tam viděli 100 tisíc. Mohl v tom být záměr, snaha počet snížit nebo naopak zveličit. Spíš to ale bylo tím, že na začátku vůbec neměli představu, kolik lidí zaplní horní polovinu Václavského náměstí, kolik celé náměstí s přilehlými ulicemi. Během několika dní se v tom tehdy velmi zlepšili.

Vy a miliarda

Naštěstí existuje jednoduchý způsob, jak se v představách o velkých číslech zlepšit.

Jak je dlouhý milimetr, víte. Když před sebou rozvinete metrové pásmo, uvidíte jich před sebou tisíc. Stoupnete-li si na silnici, po které chodíváte a víte, že támhleten sloup je vzdálen kilometr, potom těch milimetrů mezi Vámi a tím sloupem je milion. Jestliže támhleten strom je vzdálen 160 m, vede k němu 160 000 milimetrů. Tolik je zhruba Plzeňáků.

Tahle pomůcka, zdá se, funguje jen u vzdáleností, které máme prochozeny. Snažíme-li se představů milimetrů vložit do vzdálenosti, kterou jsme ujeli autem, nějak to konkrétní představě nepomáhá.

Užitečnější je proto druhá pomůcka – měřit různě dlouhé časové úseky počtem vteřin. Vteřinu znáte. Jak jste dlouho na světě, také víte. Než budete číst dál, zkuste odhadnout: jste už na světě více než miliardu vteřin? Nebo o hodně více? Nebo o hodně méně?

Nemáte-li vůbec představu, pak i pro Vás může být užitečné vymanit se trochu ze sevření Parkinsonova zákona. Velká čísla, se kterými přicházíte do styku, si můžete představit jako časový úsek měřený ve vteřinách.

Nemusíte provádět žádné složité výpočty. Stačí vyjít ze základních odhadů:

  • 1000 vteřin je něco přes 16 minut, tj. zhruba čtvrthodina
  • 10 000 vteřin je asi 2 hodiny 20 minut, tj. necelé 2 a půl hodiny
  • 100 000 vteřin je 1 den (tj. 24 hodin) a necelé 4 hodiny
  • 1 milion vteřin je 11,5 dne
  • 10 milionů vteřin je 115 dní, tzn. necelé 4 měsíce
  • 100 milionů vteřin je něco přes 3 roky
  • 1 miliarda vteřin se rovná skoro 32 letům

Rozdíl mezi čísly 20 a 10 000 000, o kterých jsme mluvili na začátku, si umíte představit. Umíte si představit 20 vteřin i 4 měsíce.

Manažerské počty

Tento článek zařazujeme do kategorie “manažerské počty”, kterou jsme na ANIMA Forbíně právě zavedli. Co v ní budete nacházet?

Manažer se pohybuje mezi čísly. Žádá se po něm, aby uváděl konkrétní čísla, hodnotí ho podle toho, jak se mu daří splnit jeho “čtvrtletní čísla”.

Jakmile jsou po ruce čísla, může nastoupit matematika. Jenomže při přechodu od konkrétních věcí a lidí do světa matematiky se něco důležitého ztrácí. Čísla na papíře jsou něco podobného jako city a lidské osudy na papíře slohové práce.

V kategorii “manažerské počty” se hodláme věnovat těm “konkrétním” číslům - jak s nimi zacházet, jak se k nim chovat nebo nechovat. Do světa matematiky nechceme zajít dál než ke sčítání, odčítání, násobení a dělení.

Dodatečně teď proto přiřazujeme kategorii “manažerské počty” i minulému článku, protože už v něm jsme o něčem takovém mluvili. Co to bylo? Jedna z prvních otázek, které si člověk při setkání s číslem má položit, zní “je to hodně nebo málo?” A to se nepozná podle počtu nul na konci, ale podle kontextu, ve kterém číslo vystupuje. Vzpomínáte si? V minulém článku to byl ten příklad s dětskou péčí. Všichni se chovali, jako by to bylo hodně. Ale ono to nestálo za řeč.

Zpět na úvodní stránku

Jedna odpověď na “Jak vyzrajete na Parkinsona”

  1. Jiří Plíšek říká:

    Článek u mne vyvolal vzpomínku na internetové stránky světové statistiky v reálném čase. Pro ty, kdo mají zájem: http://www.worldometers.info/.

Pošlete odpověď