Jak se připravíte na krizový let?
V čem se pro krizové doby můžeme poučit ze známé letecké katastrofy.
Let č. 603 do Santiga de Chile
Před dvanácti lety, v noci na 2. října 1996 se jen třicet minut po startu z peruánské Limy zřítil do Tichého oceánu Boeing 757 společnosti Aeroperu. Všech 70 lidí na palubě zahynulo.
Co bylo příčinou katastrofy?
Hned po startu se centrální počítač letadla “zbláznil”. Později vyšetřování ukázalo, že to způsobila jediná sonda na křídle letadla, která nedopatřením zůstala po údržbě přelepená kouskem pásky. Kvůli ní počítač vydával podivné a vzájemně si odporující údaje a povely. Byla tma a nad Pacifikem piloti nebyli schopni určit polohu, rychlost a výšku letu ani vizuálně. Požádali proto o pomoc středisko letového provozu. To jim sdělilo chybné údaje, vysílané počítačem letadla. Kvůli tomu se piloti domnívali, že jsou ve výšce 3 000 metrů, když už ve skutečnosti do nárazu na mořskou hladinu zbývalo jen pár metrů, jak to znázorňuje obrázek na začátku tohoto článku (převzatý z Wikipedie).
Co si z této tragické události můžeme vybrat pro současnou finanční krizi?
Tak zle na tom nejsme
Nervozita těchto týdnů se nedá srovnávat s tím, co potkalo tragický let č. 603. Pokud nám něco hrozí, není to nic strašného ve srovnání s tím, co tehdy hrozilo lidem na palubě, a také máme mnohem víc času něco podniknout.
Přesto zjišťuji, že snad každému táhnou hlavou úvahy, co bude dělat, kdyby současná finanční krize přerostla v krizi hospodářskou.
Některé myšlenky jsou nasnadě:
- omezit výdaje, přestat utrácet,
- nenechat se deprimovat, například myslet na lidi, kteří přišli úplně o všechno a nepoložilo je to.
Jiné myšlenky tak nasnadě nejsou a přitom mohou být úplně zásadní. Například, že je třeba odpoutat se od smrtonosných informací. To právě ukazuje případ letu č. 603.
Mohli se zachránit?
Neznali výšku, polohu, ani rychlost, letěli v naprosté tmě. Zdá se, že byli odsouzeni k záhubě.
V kanadském dokumentárním filmu věnovaném této katastrofě, však starý zkušený pilot naznačil cestu k záchraně. Piloti se mohli spolehnout na cit jak motory táhnou, zkusit srovnat letadlo, dostat ho do mírného stoupání a pokračovat v letu dál nad oceán. To by jim ještě nezaručilo záchranu, ale získali by čas, kdy by se možná pro ně dalo něco podniknout. Tak by asi postupovali, kdyby si i pod tím hrozným psychickým tlakem dokázali říct: na údaje z počítače vůbec nemůžeme brát ohled.
Oni se místo toho snažili letadlo obrátit zpět k letišti a začali klesat na přistání. Přitom implicitně předpokládali, že si z těch protichůdných a zmatených údajů něco přece jenom vyberou. Nebo, že jim údaje poskytne věž, která je ovšem ani neviděla na radaru a mohla jim poskytnout také jen falešné údaje z počítače.
Začíná se vynořovat analogie pro současnou situaci. Pro lidi, kteří sedí v kokpitu nějaké finanční instituce i pro ty, kteří jsou jen jejich pasažéry.
Zblázněné matematické modely
Znalci tvrdí, že matematické modely používané finančními institucemi pro odhad rizik, nejsou většinou vůbec schopny uchopit to, co se na finančních trzích v posledních týdnech děje. Pokoušet se pomocí nich odhadnout, co nastane, je podobné, jako zkoušet předpovědět následky zemětřesení 8. stupně pomocí modelu, který umí simulovat jen zemětřesení do 3. stupně.
My, kteří sedíme v těchto institucích na sedadlech pro pasažéry, můžeme jen doufat, že si ti v kokpitu dokáží ostře uvědomit: tomu, co říká náš model, nesmíme vůbec věřit.
Ale i nám má příběh letu č. 603 co říct. Protože informace, podle nichž se řídíme sami nebo řídíme svůj útvar nebo organizaci, nedostáváme jen z počítačů, ale také od lidí.
Falešní proroci
Pod tímto názvem uvěřejnil 17. září Erik Best svůj pravidelný “Fleet Sheet’s Final Word”. Ocitujeme ho v plném znění:
Na Bestovu myšlenku plánujeme brzy navázat článkem věnovaným “ponzifikaci” finančního sektoru, teď se soustředíme na to, proč a jakých falešných proroků by se měl varovat i manažer, který se necítí na to, že by měl zachraňovat USA před krachem.
Trojí posvícení
Pokud to, co se objevuje na obzoru, by mohla být krize, na co by si měl v první řadě posvítit manažer řídící organizaci?
Nejspíš už máte svou představu, mě napadá trojí posvícení - na peníze, na lidi a na informace.
Ty tři body spolu pochopitelně souvisí. Například, když začnete přemýšlet, jak omezit zbytné výdaje a komu to svěřit, kdo se asi bude tlačit v první řadě? Nejsou to Vaši firemní brzdaři? Brzdaři jsou pro firmu hodně důležití, zvlášť když se firma řítí dopředu. Chrání ji před bouračkou. Ale svěříte jim úsporný program zrovna teď, když kola začínají zadrhávat? Jen proto, že to dělají tak rádi? Nezabrzdí firmu úplně?
Podobně je samozřejmě souvislost mezi posvícením na lidi a na informace. Zmínili jsme se o tom před časem v článku “Jak moc Vás ovlivňují hausnumera a vysoce vzdělaní idioti?” Příklad, který jsme tam uváděli, byl proti dnešnímu tématu úplná banalita - odhad délky projektu.
Teď se to objevuje v jiném světle. Možná Vás nějaké informace a nějací lidé přiměli vzít si úvěr na investici, kvůli které teď nespíte. Nějak se z toho snad dostanete, ale šance bude větší, když nebudete na svých pochybných zdrojích informací a falešných prorocích viset tak, jako posádka letu č. 603.
Nezůstat sami se svými myšlenkami
Jestli se i Vám honí hlavou myšlenky, jak si budete počínat v době krize (jako osoba nebo jako manažer), uvažte, jestli je dobré zůstávat s nimi o samotě. Máme zjištěno, že tento blog občas čtou i velmi zkušení a moudří manažeři (někteří sedí i v těch finančních kokpitech). Chcete-li, můžete tohoto blogu využít, abyste si své myšlenky srovnali s ostatními.
Nabízím dvě možnosti:
- zveřejněte své myšlenky formou komentáře k tomuto a následujícím článkům,
- pošlete mi je na adresu michal@anima.cz a já je ostatním předložím zabalené tak, abyste vaše identita zůstala skryta.
Ukáže-li se to vhodné, můžeme pro účastníky diskuse uspořádat po několika týdnech setkání.
Autor článku: Michal Chytil, ANIMA Praha