Kolik stojí kapka benzínu?

Ptá se řidič u pumpy: “Kolik stojí kapka benzínu?”
“Kapka? To je zadarmo”, odpovídá pumpař.
“Tak tedy plnou nádrž. Nakapat!”

Podobné chytráctví se skrývá za tvrzením, které můžete najít v mnoha soudobých učebnicích ekonomie, a jemuž jsme  se věnovali v minulé ANIMA Instruktáži “Když dospělí přemýšlejí o trhu”. Podle toho tvrzení je pro společnost monopol nevýhodnější než dokonale si konkurující firmy, a to v tomto smyslu: z jakýchsi ekonomických zákonů prý plyne, že monopol produkuje menší množství zboží a za větší cenu než když se do toho pustí firmy v prostředí dokonalé konkurence.

Podíváte-li se podrobněji, jak se to vysvětluje, najdete za tím právě ono zmíněné “kapací” chytráctví - na jednu stranu předpokládáte, že každá z malých (dokonale konkurenčních firem) svým výstupem způsobí  nulovou změnu ceny. Na druhou stranu, když tyto “nuly” od všech firem posčítáte, dostanete něco nenulového, třeba i dosti velkého.

To je hrubá chyba v uvažování, matematikům známá už od doby, kdy Newton s Leibnitzem zavedli počítání s nekonečně malými veličinami. Jestliže chybu odstraníte, dostanete, že na trhu, tvořeném dokonale si konkurujícími firmami se příslušný produkt bude nabízet ve stejném množství a za stejnou cenu, jako když trh obsluhuje monopol.

Z toho hlediska působí jako nechtěný vtip, když si na to téma třeba v Samuelsonově a Nordhausově učebnici, do níž jsme tady už nahlédli, přečtete:

“Ekonomové se v posledních letech nespokojili s čistě teoretickými cvičeními a urychleně se pokusili měřit celkové náklady nedokonalé konkurence v USA. … Harbergerův výsledek šokoval ekonomickou obec. Zjistil, že ztráta blahobytu z monopolu je mírně nižší než 0,1% GNP. … Jeden ekonom zavtipkoval, že kdybychom této studii uvěřili, pak by byl společenský přínos ekonomů vyšší, kdyby bojovali s požáry a hubili termity, místo, aby se pokoušeli udržet na uzdě monopoly.”

Jestliže pořádně počítáte, není důvod, proč by Vás Harbergerův výsledek měl šokovat - odpovídá výsledku výpočtu.

Dožínky

Nastal okamžik, kdy se můžeme vrátit k prvním větám článku “Zveme vás na žně“  z 15. 8. 2011:

“V první půli tohoto roku jsme se věnovali dvěma hlavním tématům:

  • manažerským móresům,
  • otázce, jak se zdokonalovat v umění myslet.

Teď přišla doba, abychom sklízeli plody obou témat, a to na poli, které je prakticky velmi důležité pro jednotlivce i pro firmy.”

Jak jsme v minulé instruktáži sklízeli setbu zmíněných dvou hlavních témat? Při pečlivém přemýšlení jsme zjistili, že “důkaz” výše zmíněného tvrzení uváděného v učebnicích, je logicky špatně. To nás vrátilo k pořádnému přemýšlení o tom, proč je třeba se mít před monopoly na pozoru. Důvody jsou morální - moc, kterou získají, korumpuje. Výše uvedené a nepravdivé tvrzení je škodlivé právě proto, že navozuje dojem zbytečnosti morálního uvažování: přestaňte sem plést morální uvažování, monopoly jsou prostě neekonomické.

Podobný obraz jsme viděli v předchozích dvou instruktážích: například do nebe volající nespravedlnosti v odměňování bývají odůvodňovány jako výsledek “zákona nabídky a poptávky”. I zde nám pomohla témata “móresů” a “trivia”, abychom se bránili proti vymývání mozku a zkusili myslet naplno.

Žně avizované v půli srpna tedy končí a nás už 8. prosince čeká jen dožínkový věnec, jakási třešnička na dortu v podobě poslední instruktáže tohoto cyklu “Hospodařit s tím nejdůležitějším”.

Na co se můžete připravit v 1. čtvrtletí 2012?

Po návratu ze spanilé jízdy do oblasti ekonomie se budeme věnovat opět hlavně “manažerským věcem”. Vzdáleně jsme se na to, co teď plánujeme, začali chystat už v článku “Co se nedá věřit se nedá břídit! Je to heslo břídilů?

Mimochodem, už tam jsem komentoval výrok Pavla Kysilky, že vídal, jak zaměstnanci ratingových agentur “mají dost jasné limity”, slovy:

“Někdo rozumové limity, někdo morální limity, někdo obojí.”

Vidíte, už tady se hlásila obě témata.

Teď už na to téma nebudeme vtipkovat, jako v případě podivné věty “Co se nedá měřit se nedá řídit”. Budeme se věnovat důležitejším tématům. Podívejte se například na tyto tři zásady:

  • Tím, že učíme lidi procedury, jim pomáháme, aby lépe zvládali své úkoly.
  • Chcete-li, aby se lidé učili, poskytujte jim zpětnou vazbu o výsledcích jejich činnosti.
  • Nejistotu snížíme tím, že shromáždíme více informací.

Věříte jim? Najdete je, jak se opakují v nesčetných knihách a školeních, takže jsme v pokušení přijímat je za bernou minci. Avšak co na nich není v pořádku? V kterých situacích neplatí? Nejsou to náhodou ty nejdůležitější situace, v nichž se rozhoduje o tom, jak budete manažersky úspěšní?

Takovým věcem se tedy hodláme věnovat v lednu - březnu 2012.

Nakonec obvyklé odkazy

Poslední letošní ANIMA Instruktáž “Hospodařit s tím nejdůležitějším” je 8. prosince 2011.

Internetové adresy pro přihlášky na ni zůstávají v platnosti:

  • klikněte zde a zobrazí se Vám leták sloužící zároveň jako faxová přihláška, kterou si můžete vytisknout,
  • klikněte zde a můžete se přihlásit on-line.

Zpět na úvodní stránku

Pošlete odpověď