Co by Vám nemělo vyletět z firemního kolotoče
Pod dojmem Vašich komentářů tentokrát skočíme ze sedmé hned na desátou lekci našeho seriálu a budeme se zabývat otázkou: Jste zvyklí se na firmu dívat z různých perspektiv?
Vy a kouzelné i začarované kruhy
Minulý článek jsme strávili nad tímto kolečkem. Pamatujete?
Z vašich reakcí jsem získal zajímavý obrázek o tom, jak je vám představa kouzelných a začarovaných kruhů blízká nebo vzdálená. Děkuji všem, kteří se ozvali. Dále budu citovat z několika vašich příspěvků, které jste napsali do dotazníku nebo separátním e-mailem.
Avšak mé díky patří i těm, kteří se nerozepisovali, jen v dotazníku odkliknuli odpověď na základní otázku. Právě souhrn odpovědí na tu otázku mě přiměl skočit rovnou k desáté otázce z grafu (který se Vám zobrazí, když kliknete zde). K otázkám 8 a 9 se vrátíme později.
V žádné z vašich odpovědí nestálo, že by koncept kouzelných a začarovaných kruhů byl pro vás úplně neznámý. To je vidět i ze všeho, co jste nám poslali nad rámec základní otázky.
Začnu parádní ukázkou. Jeden z čtenářů reagoval na Kemelův vtip o zadlužené holčičce, o němž jsem se zmiňoval, a upozornil mě, že na stejné téma zadlužování dětí, měl Kemel už dříve vtip, v němž se dokonce objevuje začarovaný kruh. Můžete si ho prohlédnout zde a kdyby tento odkaz nefungoval, tak také zde. Uznejte, že je to trefa! Smekám před Vámi, pane čtenáři.
Jiní čtenáři odkazují na vlastní zkušenost s tím, jak kouzelný cyklus funguje. Například jeden se ozval z Holandska s tímto příspěvkem:
“Pracoval jsem ve vynikající malé firmě (+- 35 zaměstnanců), kde ten kouzelný kruh, popsaný v úvodu článku, několik let fungoval. Pak přestal fungovat, ale ne díky vnějším vlivům, ale proto že ředitelé a vlastníci na růst firmy nestačili a omezovali zaměstnance v jejich práci. To se stává často, když firma roste. Výsledek byl, že někteří nejlepší zaměstnanci z firmy odešli a spokojenost zákazníků začala klesat. Místo dalšího růstu, firma začala upadat.”
Více než 80% odpovědí v dotazníku udává, že respondenti nemají zkušenost s konstrukcí kouzelných kruhů. Jeden například napsal:
“… něco podobného občas používám. To co je pro mě naprosto nové, je snaha vyhledávat tyto situace. Takhle jsem o tom nepřemýšlel. V tomhle je pro mne článek přínosem.”
Z těch necelých 20%, kteří sami někdy zkusili kouzelné kruhy konstruovat, se ozvala například čtenářka cvičící s kruhy podle Kiyosakiho:
” …zatím se pokouším nějaký takový kroužek zkonstruovat, resp, je již téměř hotov, ale neznám jeho skutečné dopady. Je pravda, že jsem se nechala částečně inspirovat i R.T. Kiyosakim, kde jeho kouzelné kruhy “krysí závod” a “zrychlená dráha” opravdu fungují. Jestli se mi podaří ten “zrychlený kruh” uzavřít a bude fungovat, to nevím, ale pevně tomu věřím. Ráda se pak s Vámi o zkušenosti podělím …”
a také se ozval skutečný matador v této oblasti:
” … - hospodaření s energií - hospodaření s časem - zadlužení/kapitalizace - hubnutí a fyzická kondice - osvojování jakéhokoliv návyku - eroze cílů, rozpad hodnot v různých oblastech života. Větší zkušenost mám se spirálou smrti než se spirálou úspěchu.”
Po této stručné rekapitulaci vašich reakcí na 7. lekci teď přejdeme k 10. lekci.
Nevyletět z kolotoče
Vzpomeňte si na dva odstavce z minulého článku:
Ještě jednu užitečnou představu ve Vás může evokovat žlutý kroužek obíhající v kruhu - co když kroužek vylétne z dráhy ven? Ta představa skutečně odpovídá něčemu, co se bohužel stává: spokojení vlastníci nedokáží správně investovat do firmy a spokojenost zaměstnanců se ztrácí. Nebo: zaměstnanci jsou spokojeni, nemohou si svou firmu vynachválit, konzumují „benefity“, ale na práci pro zákazníka se to nepozná, zákazníci spokojenější nejsou. Podobně zákazník, který do dotazníku napíše, jak moc je spokojený, třeba vůbec nic nekoupí.
Kouzelný kruh tedy není něco, co funguje samo od sebe - jestliže nebudete věnovat pozornost tomu, aby to tak opravdu fungovalo, kouzlo se rozplyne. Spirála úspěchu se může zvrtnout na tobogán smrti.
K navigaci firmy tedy patří sledovat ji ostřížím pohledem z několika perspektiv současně - aby “žlutý kroužek nevyletěl z dráhy ven”.
Jinými slovy, neřídit se zásadami jako “hlavní je zisk, ostatní přijde samo” nebo “nejdůležitější je spokojenost zákazníků”. Velmi často (například v systémech “Balanced Scorecard” nebo “Scandia Navigator”) se sledují čtyři perspektivy:
- finanční - jak firma vydělává,
- zákaznická - jak jsou spokojeni zákazníci,
- procesní - jak fungují procesy,
- růstová - jak je zaděláno na rozvoj firmy - hlavně jak je na tom se zaměstnanci a systémy.
Některé firmy jednotlivé perspektivy hlídají za pomoci několika indikátorů - to jsou ty slavné KPIs. Jenomže to pořád ještě není ono. To pravé kouzlo nastává, až když se Vám podaří z jednotlivých perspektiv vybrat po jednom indikátoru tak, že dohromady tvoří kouzelný cyklus.
Pomůžeme si velmi jednoduchým a poněkud pohádkovým příkladem.
Rohlíčky pěkně vypečené
Představte si, že máte zavedené pekařství v královském městě, dokonce se pyšníte titulem dvorního pekaře, zaměstnáváte tucet lidí. Máte široký sortiment pečiva. Čestné místo v něm patří proslulým rohlíkům, které dodáváte na královský stůl a kterým sám král neřekne jinak než “rohlíčky pěkně vypečené”. U Vás v pekárně je proto nazýváte stručně RPV, nebo “erpévéčka”.
Nikoho nepřekvapí, když uvnitř Vašeho manažerského systému najde čtyři vzájemně provázané body vztahující se právě k RPV. Mohou vypadat nějak takto:
- finanční perspektiva: jak na RPV vyděláváme? (erpévéčka Vám samozřejmě dělají i jméno, ale do toho se v tomto stručném článku nebudeme pouštět),
- zákaznická perspektiva: jak si je Veličenstvo pochvaluje? (zjišťujete průběžně u dvořanů),
- procesní perspektiva: dodržuje se v pekárně úzkostlivě receptura a pracovní postupy při pečení RPV?
- růstová perspektiva: jak se vynacházejí pekař Jaromír a učedník Véna, kteří erpévéčka pečou?
Tento příklad Vám snad pomůže rozhodnout, kam umístíte bod na 10. paprsek grafu odpovídající otázce “Díváte se na firmu z různých perspektiv”?
Bod patří na dolní konec škály do okolí 0, jestliže se ve firmě upínáte jen k jedné perspektivě (”Hlavní je zisk” nebo “Hlavní je spokojenost zákazníků”).
Bod patří na horní konec škály do okolí 100, jestliže v tom, co sledujete, nacházíte cykly vzájemně provázaných bodů, jako v příkladu RPV.
Svůj bod vyneste někam doprostřed škály, jestliže sledujete všechny čtyři perspektivy na obecné úrovni, ale nenacházíte tam kouzelné kruhy nad konkrétními body.
Judo kotoul
Od kouzelného kruhu úspěchu pekařské firmy se teď kotrmelcem dostaneme k tématu příští ANIMA Instruktáže: když už musíte jednat s královskými hodnostáři a koneckonců i vlastními pekaři - jak si při tom budete počínat? Tlačit na pilu?
To asi ne, viďte. Lepší je počínat si způsobem, o němž budeme mluvit na instruktáži “Komunikační judo”, která bude 25. února 2010 od 13 hod. u nás. Podrobnosti se dozvíte a přihlásit se můžete, když kliknete zde.